Trochu...
Bloudím, už dlouho hledám tě.
Tvůj úsměv loudím a doufám, že spatřím tě znova
jsi moje super nova, modrofialová...
A s každou chvílí někde v mé hlavě podezření sílí
že už tě znám.
Přístroje šílí, ty tváříš se hravě,
tak prozraď mi pravdu ať už jasno mám.
Kolem Marsu létáš, probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce ti buší, víš stejně jak já, beze mně nemůžeš dál,
jsi má mimozemšťanka,
jsi moje marťanka,
jsi zázrak, jsi zázrak, co hledám, už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta je místo, je místo kde nechceš být.
Štěstí pokouším tím, že kolem tvé hvězdy kroužím,
vím, že nesmím máš strach z lidských nástrah,
bojíš ze, že u tebe přespím.
A s každou chvílí někde v mé hlavě podezření sílí,
že i ty mně znáš.
Nesmírně se mýlíš, když myslíš, že právě já jsem ten koho obávat se máš...
Kolem Marsu létáš, probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce ti buší,
víš stejně jak já, beze mně nemůžeš dál,
jsi má mimozemšťanka,
jsi moje marťanka,
jsi zázrak, jsi zázrak, co hledám, už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta je místo, je místo kde nechceš být.
Moje alfabeta, jsi ze slova věta a jsi jako kniha co baví mně číst.
(Jsi jako kniha co baví mně číst)
Jsi jako kometa, tak nauč mně létat a ukaž nám směr a já nechám se víst.
(Ukaž nám směr a já nechám se víst)
Jsi jako kniha, co baví mně číst... Ukaž mi směr a já nechám se víst.
Kolem Marsu létáš, probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce ti buší,
víš stejně jak já,
beze mně nemůžeš dál,
jsi má mimozemšťanka, jsi moje marťanka, jsi zázrak, zázrak, co hledám, už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta je místo, je místo kde nechceš být...
Kolem Marsu létáš, probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce ti buší,
víš stejně jak já, beze mně nemůžeš dál,
jsi má mimozemšťanka, jsi moje marťanka, jsi zázrak, zázrak, co hledám už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta je místo, je místo kde nechceš být...
