Poslouchej, zlaticko, tuhletu pisnicku,
Kterou ti za chvili naposled napisu,
Protoze od zitrka pisnicky nepisu.
Bude to posledni, posledni vyznani,
Ktere ti poprve naposled oznami,
Ze uz jsme od zitrka navzdycky neznami.
V zivote to vubec takhle nebyva,
Lednacek je ptacek, ktery nezpiva.
V zivote to vubec takhle nebyva,
Lednacek je ptacek, ktery nezpiva.
Laska a nadeje odpluly do dalky,
Zmizela duvera jak znamka z obalky
A nase pohledy vstoupily do valky.
Pod stromem u reky, kde jsme sedavali,
Zbyla jen hromada zvykacek bez chuti
A nad ni na vetvi sedi si lednacek.
Nemuze zpivat, ma slepeny zobacek.
Zobacek,
Zo-ba-cek,
Zoba-cek.
