Išel Janek světem.
Išel Janek světem.
Když mu milú zabili. Hoj!
Hledal svoju lásku.
Malú plavovlásku,
kterú mu zabili. Hoj!
Kampak Janku ideš?
Mrtvých už nenajdeš.
Janka bláznem nazvali. Hoj!
Janek išel zemí.
Hledal mezi všemi.
Blázen světem šel,
milú neviděl.
Z blízka a aj z zdáli
Lidé se mu smáli,
bláznem ho nazvali…
Jedni, ti se smáli,
druzí plívali,
když Janek blázen šel.
Kdo ho uviděl, ač před chvílú
si taktéž zanadával, záviděl.
Janek išel dál.
Janek išel dál.
Až na světa kraj doputoval.
Hledám tebe, Bože,
Hledám Tvoje lože.
Kéž mi k ženě pomožeš.
Bůh ho slyšel z nebe.
A jak by slyšel sebe.
V té lásce převeliké. Hoj!
A tak Bůh věčně bdící,
poslal skrze svíci,
do duše Světlo všeho žití.
A Hvězdy se pak rozsvítí.
Išel Janek Světlem
a našel svoju milú…
