S kouzelnou píšťalkou si chodí světem,
možná jen tak, aby dal bonbón dětem.
Kdopak to je, kdo se tu proplétá věky,
aby se čas od času pročistily řeky.
Svět si nosí jenom v polévkový lžíci,
a živou vodou občas probouzí spící.
Kouzelník, kouzelník.
Ref: Je mi to jedno, jedno jak,
zastavím rozjetej vlak.
Je mi to jedno, jedno čím,
prostě ho zastavím.
Je mi to jedno, jedno proč,
nejde roztočit kolotoč.
Je mi to jedno, jedno čím.
Já ho roztočím.
Jeho tajemství je veskrze prosté
s každým, kdo mu uvěří, kouzelná moc roste.
Kdo ho neslyšel, o nic nepřišel.
Měsíc mu zpívá stříbrnou září.
Možná se pak stane zázrak, že se zardí lháři.
A když ne, tak slunce nespadne.
Zvony vyzvánějí Bim bam. Kdo má z lásky strach,
je její zbabělý vrah.
Bim bam — příjde kouzelník. Kdy příjde kouzelník?
Ref: Je mi to jedno, jedno jak…
Doba si pozvolna kupředu couvá,
taková pravidla má ďáblova smlouva.
Lidem nic neříká Cesta kouzelníka.
Až se tu staví pozdravit známé,
možná ho vůbec nepoznáme.
A tak půjde dál. Kdo nám ho dal, ho zase vzal.
Zvony vyzvánějí Bim bam. Kdo má v duši strach,
je svůj zbabělý vrah.
Bim bam — kde je kouzelník, jenž stvoří z kapek šik?
Ref: Je mi to jedno, jedno jak
