Pro Tebe táta!
Táta ratata!
Černej les máš, holka, před sebou,
dej bacha, vlci jsou hladoví,
Ty to víš, ale neslyšíš to ráda.
Zapadá zdroj světla za obzor.
Slyš: osud o tom víš kulový!
Pozor dej! Ať se nedotkneš hada!
Dokud s tebou můžu chvíli po tvý cestě jít,
za ruku tě podržím, jestli budeš chtít.
Jsem tvůj táta. Ratatata.
Dej si pozor, holčičko, ať se v lese neztratíš.
Když tě jednou polkne stín, na cestu se nevrátíš.
Do nejhlubších černejch lesů tátové už nemůžou.
Drž se, holka, světla v dálce, stíny totiž jenom lžou.
Divnej svět, fuj, to ti nabízím.
vím, dítě si málo vybírá.
Vina, vina ta mi solí žití.
Musím jít sám do tmy se světlem.
Teď! Už je čas, ono skomírá.
Jede dál velkej vůz, kus ti chytím!
Já jsem štít, klid, dokud můžu stát,
rád budu bojovat, jsem tvůj hrad.
Přísahám lásku upřímnou tvý mámě.
Celej svět sám nikdy nezdolám.
Vím, proto nechci lhát. Častokrát
Sen končí jen rozcupován v jámě.
Dej si pozor, holčičko, ať se v lese neztratíš.
Když tě jednou polkne stín, na cestu se nevrátíš.
Do nejhlubších černejch lesů tátové už nemůžou.
Drž se, holka, světla v dálce, stíny totiž jenom lžou.
