Sen nepřichází při ránu měl bych spát.
Nevím jak říct ti mám můj oheň dál chce plát.
Vím jak se cítí kdo zná jen tmu a déšť a mráz.
A toužím blíž tě mít a dlaní tvou se hřát.
Otvírám chrám vzpomínek vzácných.
Nejsem v něm sám slyším zas tvůj smích.
Ten křehký chrám je vším co mám jen v něm, jsem rád.
Otvírám chrám vzpomínek vzácných.
Tam nevídám mýtus v očích tvých.
Ten chrám je vším co zbývá nám ten tam je tón co v nás měl jak zvon.
...
Sen dál se brání jen k ránu měl bych spát.
Bojím se svítání divný cíl cítím chvat.
Vím jak se cítí kdo pozná léto snů a krás.
Netoužím být nikdy už zas jen sám, věř v nás.
Otvírám chrám vzpomínek vzácných.
Nejsem v něm sám slyším zas tvůj smích.
Ten chrám je vším co mám jen v něm, jsem rád.
Otvírám chrám vzpomínek vzácných.
Tam nevídám mýtus v očích tvých.
Ten chrám je vším co zbývá nám ten tam je tón co v nás dřív zněl silný jak zvon.
Otvírám chrám.
Otvírám chrám.
Otvírám chrám je vším co zbývá nám, věř v nás.
Otvírám chrám vzpomínek vzácných tam nevídám mýtus v očích tvých.
Ten křehký chrám je vším co zbývá nám slyším zas tón co v nás dřív zněl jak zvon.
