Poslední pohled a řeka slov se spouští
plyne hned kolem, však oči neustoupí
nezná její barvy
jen rám a strhnout zkouší
prozkoumat obsah se vážně nepokouší
Ten obraz věty nepostrádá
jen každý slyší co by rád
Obrazová víla, vlastní duši skrývá
nedává znát, jak moc je těžkej pád
Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí
nepoznáš, čí je vlastně ideál!
Znát víc, než rám - obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá
znát víc, než rám - obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!
skrývá
Poslední pohled
a válka slov se spouští
řádí tu kolem, avšak oči neustoupí
nezná její barvy, jen rám
bojovat zkouší
prozkoumat obsah se vážně nepokouší
Ten obraz věty nepostrádá
jen každý slyší co by rád
Obrazová víla, vlastní duši skrývá
nedává znát, jak moc je těžkej pád
Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí
nepoznáš, čí je vlastně ideál!
Znát víc, než rám - obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá
znát víc, než rám - obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!
skrývá
To nejsem já! Škrtí, bolí, mučí, trestá...
...představa, že znáš mě z řeky slov!
Zůstávám stejná, jako před pohledem
umíráá, víra že mě poznáš rááád!!!
Obrazová víla... víla...
že mě poznáš rád... rád...
vlastní duši skrývá, skrývá... skrývá...
Obrazová víla, vlastní duši skrývá
nedává znát, jak moc je těžkej pád
Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí
nepoznáš, čí je vlastně ideál!
Znát víc, než rám - obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá
znát víc, než rám - obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!
skrývá
obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá
znát víc, než rám - obrazová víla!
znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!
skrývá...
