Až jednou na rohu oslovím děvče
a začnu o lásce pět.
A ona řekne mi: pěvče,
kéž by vám bylo míň let.
Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
La-la-lá, la-la-la,
la-la-lá, la-la-la.
Až jednou budu u konce mé písně,
až ticho ovládne sál,
ze tváří vyčtu vám výsměch,
až budu stát opodál.
Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
La-la-lá, la-la-la,
la-la-lá, la-la-la.
Až jednou za noci nebo i za dne,
srdce mé zpomalí klus,
až náhle opona spadne,
až hudba dohraje blues.
Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
La-la-lá, la-la-la,
la-la-lá, la-la-la.
C'est la vie, c'est la vie,
la-la-la-la-lá,
a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
La-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-la
