Ač kvete u potoků černé býlí
A ač mi vadí stáří v rendez-vous,
Jde chůzí lehčí kroků lesní víly
A září, září, září v úsměvu.
Ač bezjehličné lesy hyzdí rampy
A za mřížemi pláče Aladin,
Hrst kouzla nabere si z jeho lampy,
Svěžejší kapradin.
R1: Už zbylo jen pár vět a tráva spálená
A rozbahněná zřídla ve žluti,
Chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená,
A slepým, co jsou křídla labutí?
Už zbylo jen pár slov a slza na víčku,
A bez pardonu platí zmýlená,
Nad prachem katastrof zní klapot střevíčků:
Svá ústa nabídla ti Irena, Irena, Irena!
Byť vykolejil svět a není síly,
Jež díru v lodi zvedá nad ponor,
Přec hledáš cestu zpět, však černé býlí
Se vyplevelit nedá: je to mor!
Plá slunce jako vích nad cestou úzkou,
Svět s jepicemi tančí gavottu,
U sloupů morových začíná schůzkou
Tep dalších životů!
R1:
R2: + Irena, Irena ...
