Než zavřel bránu, oděl se do oceli a zhasil svíci,
Bylo už k ránu, políbil na posteli svou ženu spící,
/: spala jak víla, jen vlasy halily ji,
Jak zlatá žíla, jak jitra v Kastilii,
Něžná a bílá jak rosa na lilii,
Jak luna bdící.:/
Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí,
Lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí,
/: polnice břeskné vojácká melodie,
Potoky teskné - to koně zkalili je,
A krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi.:/
Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče,
Rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče,
/: s rukama v týle jdou vdovy alejemi,
Za dlouhé chvíle zdobí se liliemi,
Lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče.:/
