Znám milion blyštivých měst,
v nich milion dveří,
za nimi labyrinty cest,
co mě lákají dál
a nad tím vším ještě víc hvězd
chceš ať mě střeží,
abych se neztratil,
abych se nenachytal
Protože ty a já
jsme jedno jen ze dvou částí,
protože ty a já
jsme dvě křídla nad propastí
A tak doufám,
že to co mě i tebe tak mrazí,
nejsou
jen tři tečky na konci frází,
a tak doufám
že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou
jen tři tečky na konci frází
Znám sto tisíc scénářů,
v nich sto tisíc rolí,
a uprostřed všech ta jediná,
co bych chtěl hrát,
je to ta, co jsi vepsala do snářů
a co nás spojí,
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát
Protože ty a já
jsme jedno jen ze dvou částí,
protože ty a já
jsme dvě křídla nad propastí
A tak doufám,
že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou
jen tři tečky na konci frází,
a tak doufám
že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou
jen tři tečky na konci frází
A tak doufám
že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou
jen tři tečky na konci frází,
a tak doufám,
že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou
jen tři tečky na konci frází
