Znáš, tu pravdu o nás dvou, vždyť to znáš,
tak na co se ptáš.
Oba chceme víc, nikdo nevychází vstříc,
Žijeme ve světě, kde nepatří nám nic.
Vždyť to víš, že nejsme ideál,
moc dobře víš, náš nekonečný seriál,
možná dochází nám děj a možná další díly,
jeden z nás chce konec a jeden ještě chvíli.
Dopadáme na dno, tak snadno, tak snadno...
stoupáme výš, snad to pochopíš...
Úúúú.Teď se odrážíme ze dna
Úúúú.Už se nevrátíme zpátky
Úúúú.To odrážení ze dna.
Čas, je lékař i vrah a zas a zas,
odvahu střídá strach,
v objetí jiných, nám možná bude líp,
jenže jen představa, mi přijde jako hloupej vtip,
každej to zná, to kde jsme, není výjimečný,
každej to zná, a prej to nejde přeskočit,
žijeme nahoru i dolů a možná je to správně,
i tak si můžem všimnout, zda se rádi máme.
Dopadáme na dno, tak snadno, tak snadno...
stoupáme výš, snad to pochopíš...
Úúúú.Teď se odrážíme ze dna
Úúúú.Už se nevrátíme zpátky
Úúúú.To odrážení ze dna
Úúúú.Teď se odrážíme ze dna
Úúúú.Už se nevrátíme zpátky
Úúúú.To odrážení ze dna
