Vnímá a mlčí a hledá jen výraz
Lásku si v očích schová
Dává a cítí-možná mě zachití
do vlastních sítí kam nevidí
Už nikdo, jen kromě nás dvou...
Někde v dálce cesty jsou,
vím, že nás neminou,
kdy jednou hladinou budem...?
Čas nás naučí...
V dálce cesty jsou,
jek vina s nevinou,
kdy jednou hladinou budem...?
Čas nás naučí...
čas nám poručí...
Jen čekám tu chvíli,
kdy s pokorou víly
do tmy mi zázrak podá.
A vzývá ty míle a bez břehů cíle,
kam dohlédne nebe...
Tady všichni ho chtěj, i ti,
co nevidí tu jsou z něj.!
Někde v dálce cesty jsou,
vím, že nás neminou,
Kdy jednou hladinou budem.?
Čas nás naučí...
V dálce cesty jsou,
jak vina s nevinou,
Kdy jednou hladinou budem.?
Čas nás naučí...
Čas nám poručí...
Pláčem do sebe, do svých žil-
čas nám poručil.!
Skáčem do nebe, na pár chvil
na pár chvil...
Někde v nás ty cesty jsou
až se přivinou
se stanem hladinou
vidíš, čas nás naučil...
V nás ty cesty jsou
až se přivinou,
tak se stanem hladinou.
Jenom čas nás naučí...
V nás ty cesty jsou.
Až se přivinou
se stanem hladinou
To jen čas nás naučí...
ooou... ooou...
To jen čas nás naučí...
ooou... ooou...
To jen čas nás naučí
Čas nás naučí...
