Dal jsem se cestou do neznáma,
když oslnila mě ta zář,
ale já nemám právo tě žádat,
ať mi odpustíš, co víš.
Zní všude tvoje jméno, přísahám,
v bouři výčitek tvůj pohled potkávám,
když tichým městem nocí brouzdám sám,
mám stále stejný přání.
Navzdory hříchům svým,
teď prosím Boha s tím,
ať vyslyší má slova, doufám.
Navzdory hříchům svým,
že k nebi volat smím,
a možná, že si víc než troufám.
Dej mi šanci poslední, poslední Óoou...
Prostě ti narovinu říkám,
jsi pro mě zázrak století,
a co víc, chybí mi, když nedotýkám se tam,
kde zní tvůj smích.
Jsi anděl co mi ruku dává pokaždý,
když sem na dně nebo ztrácím vědomí,
můj anděl co mě chrání, nejsem lhář,
když náhle ztrácím svou tvář.
Navzdory hříchům svým,
teď prosím Boha s tím,
ať vyslyší má slova, doufám.
Navzdory hříchům svým,
že k nebi volat smím,
a možná, že si víc než troufám.
Dej mi šanci poslední, poslední...
Chci zas v jednom těle dýchat den, co den,
a duše nechat splynout navzájem.
Jsi anděl co mě chrání, nejsem lhář,
když ztrácím tvář.
Navzdory hříchům svým,
teď prosím Boha s tím,
ať vyslyší má slova, doufám.
Dej mi šanci poslední, poslední...
Navzdory hříchům svým,
teď prosím Boha s tím,
ať vyslyší má slova, doufám.
Navzdory hříchům svým,
že k nebi volat smím,
a možná, že si víc než troufám.
Dej mi šanci poslední, nechci dál už bez tebe žít!!!
