Moje nenávistný rapy, tak to nejsou žádný pózy, formuluju svoje depky, ventiluju diagnózy,
ZNK jsou bozi, popravou ti hrozí,
já vedu tenhle kult, hryžu hlavy, jako Ozzy.
Mnozí si myslí, že ví, jak to chodí,
ale ani já sám nevim, kde se všechno to zlo rodí.
Prostě je tu s náma, nepomůže Dalajláma,
já sem toho plnej, mám to v sobě vod pradávna.
Zabíjet lidi, tak to jediný si přeju,
myšlenkou na vraždu, svoje chladný nitro hřeju.
Lidi jsou falešný, vražda je ryzí,
moje představy jsou plný nenávistnejch vizí.
Není to easy, udržet na uzdě touhu,
teď ji mám ve svym muzeu naloženou v louhu.
Už dávno nemám vlastnosti lidský bytosti,
mám maso a kosti, ale nemám žádný ctnosti.
Moje nenávist, tak ta je čim dál větší,
když mně lidi zmerčí, tak berou do zaječích.
Pořád smrdim hatem, řikej mi Patrick Bateman,
mám na lidi hrozný nároky, nikdo neprošel sejtem. Nesnášim tlustý, hloupý a hnusný,
smradlavý zmrdy, píči nevkusný,
houmlese, buzny, feťáky, lůzry,
zloděje, diskanty, ochránce lůzy.
Svět plnej hrůzy, kde po smrti nic není,
v pekle sme teď a pak přijde zapomnění.
Zatmění mysli, já svý děsy si nesyslim,
chci je se všema sdílet, chci všem vodepřít kyslík.
Chci ho jenom pro sebe,
ať všechno ostatní zhebne,
z pekla se stane nebe, sem negativní degen,
zůstane jenom jeden člověk, vznikne eden,
konečně štastnej, samotnej Patrick Bateman.
Pořád smrdim hatem, řikej mi Patrick Bateman,
to je to, co sem, to je to, kdo sem.
To je to, co sem.
Pořád smrdim hatem, řikej mi Patrick Bateman,
to je to, co sem, to je to, kdo sem.
To je to, co sem.
