Na highwayi číslo jedna vyjetejma kolejema,
v pachu nafty, svíček, prachu, jezděj trucky beze strachu,
možná potkáš cestou Láďu, jak žene svuj dravej bus,
svojí starou rychlou káru, který říká autobus.
V Průhonicích vezme plnou, na padesátym spláchne kolou
rybu, kterou snědl celou smaženou, jen trochu leklou.
Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!
U Humpolce v příkrym kopci často bouraj politici,
Láďa vždycky zapálí si Camelku, jak dobrodruzi,
u Křížů si koupí žvejku, velkej stejk a pěknou holku,
na cestě je chlapům smutno, zvlášť když nemaj rychlou ruku.
Každej řidič má svůj příběh, někdo prchá před osudem,
někdo zdrhá před svou starou, neboť ztratil prachy s vírou.
Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!
Láďa nosí ve svym srdci příběh černej, jako krtci,
plnej zrady, krve, pěstí, závisti a nenávisti,
jeho příběh je tak krutej, že je ze všech nejkrutější,
že ho Láďa nosí v sobě a zemře s nim ve svym hrobě.
A tak končí tahle píseň o Láďovi s autobusem,
jeho příběh my neznáme, a tak o něm nezpíváme!
Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!
