Přetěžký zkoušce mě vystavil Bůh,
seslal mi družku a já jsem byl druh.
Vlastností měla celičkou řadu,
ty dobrý byly však úplně vzadu.
Především často se toužila napít,
vypila tolik, co skácelo chlapy.
Někdy se dokonce s nima i prala,
většinou ovšem u forbesu stála.
Takzvaná stará pije jako duha.
Tohleto neumí žádná druhá.
Když na mě houkne: "Dost bylo řečí!"
Tak budu zticha, ona je větší.
Není to dobrý a není to peklo,
doma se sníst mělo, co se tam peklo.
Za nocí znějí mý elegie,
já nemám na to jít do legie.
Tak teda peru, žehlím a vařím,
tý starý se mnou dobře se daří.
Jak si kdo ustele, tak si i lehne,
ode mě stará asi se nehne.
Takzvaná stará pije jako duha.
Tohleto neumí žádná druhá.
Když na mě houkne: "Dost bylo řečí!"
Tak budu zticha, ona je větší.
Takzvaná stará pije jako duha.
Tohleto neumí žádná druhá.
Když na mě houkne: "Dost bylo řečí!"
Tak budu zticha, ona je větší.
A když je nejhůř, nakopu psovi.
Neumí mluvit - kdo se to doví?
Pak přijde stará, na chodbě spadne.
Táhnu ji domů - není to snadné.
