Na poli malej kluk sedí a píská si - na flétnu nehraje - proč je to tak?
Jak před sebou tenhle kluk svý tóny vříská si, někdo tu možná je - proč je to tak?
Na poli tenhle kluk zlý noty potáh si peřinku nad hlavu je jako mrak
V rauši pak tenhle kluk poskromnu zoufá si přemýšlí proč je to proč je to tak
A tak to s ním bylo a tak to s ním je kdo že tu byl a kdo že tu je
Jeden nikdo, nikde nikdy, nebyl nic leč někým někdy, chtěl moc bejt a o uznání stál
A život hnedle běžel vedle, on chtěl stále sedět v sedle, ale na nesprávnou strunu hrál.
Ve snu nesnil, ve dne nebděl, často vůbec myslet nechtěl, myslel na to, jak to zlato září.
Ve stoje seděl slepě hleděl jak na to bys rád nevěděl, vystřídal za tu dobu sto tváří.
A že tak to s ním bylo a tak to s ním je. Kdo že to byl a kdo že to je?
