Postrach možná taky před lety bohém
A kdysi kápo všech pochybnejch part
A dneska fotr, pleš, jako čistej mohér
Stupidní úsměv jako klívr a smart
Vyprávíš, co všechno si prožil
Na to by nestačilo životů pět (a přitom)
Doma zlou ženu, tvůj chybnej počin
Už ani nevidíš, jak s tebou zametá
A tak jen sám do sebe uzavřenej čekáš
Jestli ti osud ještě změnu dovolí
A vono se nic neděje a marná je naděje
Marný je přání že se něco změní
Straníš se kamarádů, straníš se lidí
Kde to mohl tušit, že si tě vomotá (a proto)
Chováš se jak idiot aniž to tušíš
Nakonec skončíš v tesilovejch kalhotách.
Né, né, svět se točí,
Přemejšlej, tohle fakt není sen, tak si přiznej to jen a pravdě dívej se do vočí
Né, né, lže do vočí
Přemejšlej tohle fakt není sen, dávno z noci je den, doufej, že se to jednou votočí.
Né, né, co vobejít
Přemejšlej, tohle fakt není sen, tak si přiznej to jen a pravdě dívej se do vočí
Né, né, čas vodejít.
Přemejšlej tohle fakt není sen, dávno z noci je den, doufej, že se to jednou votočí.
